Říj 1 2018
Cestování Second Life vs Google Earth + Úkoly
V dnešní hodině jsme měli za úkol vybrat si památku a najít ji jak v Second Life, tak v Google Earth a tyto zkušenosti porovnat.
Mnou vybrané místo bylo Todai-Ji. Tedy chrám v chrámovém komplexu.
Google Earth mi pověděl, jak se místo nachází daleko, kde se můžu zastavit v průběhu cesty. Second Life mi nic z toho nenabídlo (pokud umím hledat).
Co se týče vzhledu, Second Life mě naprosto uchvátilo. Naprosté detaily vykreslené, zvuky přirody, krásná animace, hrála tam buddhistická hudba. Měla jsem pocit, že se opravdu procházím daným místem.
V Google Earth byla grafika lehce zkreslená, vynechaná místa… Na druhou stranu jsem si mohla prohlédnout chrám z perspektivy fotek, u čehož jsem však měla pocit, že se pouze dívám a nejsem tam.
Co se týče informací, Google Earth mi poskytl jen základní info jako název chrám, co za typ chrámu to je a kde se nachází. Dále mě však odkázal na wikipedii.
V Second Life byla u chrámu podrobná tabulka popisující důvod, proč místo vzniklo, kdo je osoba, po kom jsou některá místa pojmenovaná, co dále můžeme najít poblíž, kdo to postavěl. Jaké jsou výhledy pro toto místo do budoucna a další.
Přiložené obrázky Google Earth:
Second Life:
ÚKOL 1: Jak se bude měnit cestování?
Upřímně si nemyslím, že se bude příliš lišit či měnit do budoucna. Věřím, že lidé stále preferují zkušenost cestovat naživo a taky této zkušenosti budou nadále dávat přednost. Virtuální asistenti však můžou být určitou pomocí, ovšem zajít bych jim velký důraz nedávala, což je však věc, která se možná změnit do budoucna může.
Myslím, že s pokrokem technologií se najdou i lidé, kteří budou žít převážně ve virtuálním světě a v něm i cestovat, ovšem věřím, že tohle procento lidí bude menšinové. Já osobně si koupím letenku a budu cestovat osobně. Full-five technologii bych však velice ráda vyzkoušela.
ÚKOL 2: článek – How can Tourist Attractions Profit from Augmented Reality?
Tento článek úvodem hovoří o tom, že v současnosti firmy využívají rozšířenou realitu převážně pro hlubší zážitek ze zkušenosti cestování. A že momentálně z této technologie firmy nijak nevydělávají, spíš prodělávají. Dále v článku je proto uveden způsob, jak na této technologii mohou firmy také vydělat a jak to může zlepšit ekonomiku.
Technologie ve velkém posílily cestování. Lidé snadněji plánují, porovnávají ceny, destinace, výhody… Proto cestovní společnosti musí mít něco speciálního, čím zaujmout zákazníky. Už celé roky je turismus používán jako nástroj státní ekonomiky. Je tedy nutné, aby i turismus šel s dobou a využíval technologií jako je rozšířená realita. Ačkoliv si je však většina firem vědoma výhod a možností, které AR nabízí, málo kdo ji vidí jako potenciální zdroj profitu. Což je také hlavní důvod, proč se AR do turismus nešíří v takovém množství, jak se původně očekávalo.
Firmy, které ale využívají AR nabízejí zákazníkům mnohem hlubší zážitek a originální zkušenost v samotném cestování. Studia prokázala, že AR zvětšuje zájem u konkrétních cestovních agentur. Cestování s AR je snadné, bohaté a fyzicky nenáročné. Také nabízí zákazníkům lepší pochopení, co od dané cesty mohou očekávat a co mohou zažít, což posiluje jejich schopnost rozhodování se mezi destinacemi. Nicméně tohle všechno je jen otázka potenciálu, který nejde dobře finančně vyčíslit. Další studium bylo aplikováno na zaměstnance muzea Geevor Tin Mine a další společnosti zasahujících do cestování včetně několika zákazníků/návštěvníků. Byli dotazování ohledně znalostí AR. Testy nedopadly příliš pozitivně.
Zaměstnanci muzea zastávali názor, že pokud se zákazníkům bude líbit AR, stráví na destinaci více místa, koupí si knihu, objednají kafe nebo jídlo. Taky věří, že tato novinka by byla skvělá mediální publicita, čímž by opět zaujali více zákazníků/návštěvníků. Nicméně byly i názory, že nabídnutí AR před návštěvou by mohlo také snížit zájem, jelikož by návštěvníci měli pocit, že už viděli vše a nemusí se o to nadále zajímat.
Také padly rozdílné názory o tom, zda by AR měla být navíc zpoplatněna. Někteří věří, že by částka vstupného měla být vyšší, jelikož se jedná o nabídky, zatímco jiní tvrdí, že by cena měla zůstat stejná a využití AR by mělo být bráno z hlediska snahy poskytnout návštěvníkům lepší služby. Dále byly rozdílné názory, zda by muzeum mělo zapůjčovat přístroje pro AR nebo jen samotnou aplikaci pro ty, kteří svoje AR zařízená už vlastní. Většina byla zastánci půjčování. To vše by nicméně byla investice do daleké budoucnosti a zisk není jistý.
Jaký bude mít dopad zapojení AR do cestovního ruchu však není snadno předvídatelné. Přínáší to s sebou možný finanční risk, což je jeden z hlvních důvodů brzdících tuto technologii.